Pondělní ráno

10. října 2011 v 8:03 | Milllhause |  Bulharské dny
Dobré ráno,

tak jak jsme na tom lidi, odpočatí a ochotní nést to břímě pěti pracovních dnů?
Zde, o pár řádků níže posílám něco parádního, pokud jste to ještě nečetli. První část je přesně to, v co věřím několik posledních let. Vše se začne vracet, vše má souvislost. I když už to asi obsahuje přísloví "Co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš", jen se tomu říká teďka jinak.
A nebo to řekl Neil Oliver v Dálnici 60 - jestli je vesmír nekonečný a čas taky, tak se vše aspoň jednou stane, takže proč by se to nemělo stát zrovna teď?
Mám nové džíny, které jsou trochu dlouhé, což jsem si v deštivém ránu neuvědomil a tak jsem si zahýbal konce, až když byly úplně mokré, což není kdovíjaká tragédie, ale prostě se to stalo.
V sobotu jsem uklidil za pomoci spolubydlících celý byt, a pak tři hodiny zabíjel nácky.
O pár hodin později jsme zažili skvělý večer s přáteli brodym a bilianou, což je takový veselý pár, který se seznámil před dvěmi měsíci zrovna pět minut poté, co jsem jim zapůjčil svůj kloubouk Ostravar (v Sofii znám pod přezdívkou Lucky Hat). Zašli jsme na starobrno a vždy si objednali takovou třílitrovou zkumavku na pivo, ze které jsme si sami čepovali, mám fotky. Přiobjednali jsme čtyři talíře s jídlem (hranolky se sýrem, krokety s omáčkou, kuřecí kousky v trojobalu a kuřecí křupavé kůrky a čtyři vydličky), smáli jsme se a pili a pak si vzali taxíka domů, kde jsme hráli poker, poslouchali rock and roll a vypili dalších pět litrů piva. SUPER! Přesně tuhle medicínu jsem potřeboval a rozhodně to tady zavedu jako pravidlo. Navíc jsme po příchodu zjistili, že v oné hospodě vaří Bobinina známá..la dolce vita.
Včera jsem spal do jedenácti a odpoledne strávil ježděním po městě v sychravé plískanici a sháněl s družkou boty na její ladné nožky. Žel, jsme neuspěli.
Včera večer jsem se podíval na Iron mana v bulharštině, a v noci jsem měl sen o Ostravě, kde mě poslali z práce. Končil tím, že jsem seděl, kde sedím nyní a objednával si letadlo na čtvrtek, s tím že do neděle budu v Ově. Skoro by bylo dobré, aby to byl jeden z těch snů, které by se měly splnit. Jestli ne, tak v sobotu budu vařit šnicle a květák a bramborový salát pro tchýni a přítele Sergeje.
V Sofii je zima (což mi připomíná, že jsem chtěl napsat pojednání o místním podnebí), já vypil jedno kapučíno, početl zprávy na netu, zkontroloval včerejší návštěvnost blogu, za kterou Vám ohromně a nekonečně děkuji, a snědl jeden kroasán.
Takže jdeme na to? Roxette zrovna zpívají, že tohle musí být láska, jenomže je konec. Není to škoda?

Doskoro
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama