Film I.

28. listopadu 2011 v 10:43 | Milllhause |  Film
Ahoj,

Boyana film vznikl v letech 1962 a jednalo se o největší filmové a televizní studia v zemi. Rozkradeny byly až v devadesátých letech,a momentálně začíná jakási nová epocha těchto studií, čemuž napovídá i název Nu Boyana Film studios. Ateliéry sídlí v kopcích Vitošy a za posledních asi dvacet let se tam pětatřicekrát vrátili filmaři od Hollywoodu, naposledy trio Sly, Bruce a Arnie s druhými Expandables.
Momentálně se tady natáčí dva až tři bulharské filmy ročně, protože tuhle činnost nikdo nezaštiťuje a když chce někdo natočit film, musí spoléhat na vlastní zdroje, a těch tady teď - upřímně řečeno - moc není. Co se týče kvality, nemohu zatím nic vypovědět, protože jsem viděl jen reklamy. Ale včera jsem byl v kině a tam byla bulharská reklama, ale ta tedy byla. Cítil jsem v tom nápad.
Podepsaná sádra, basseballová rukavice, fotka novomanželů, na které se oba šklebí a podobně. Každý tuhle věc vloží do plastikové vitríny, jako relikvii. To se skladuje v obrovském virtuálním skladu, o který se starají vědci v bílém. Skladují tam vzpomínky na lidstvo. Reklama je na Nescafe - bohužel ještě nejsem natolik jazykově kovaný, abych rozluštil proč.
Byli jsme v kině na 3D a tomu možná nebudete věřit, ale s těmi brýlemi, to je jako byste byli v tom filmu. Akorát příště přibalím nějaký ten dezinfekční produkt. Brýle dostanete u vchodu do kina spolu s lístkem. Byli jsem v multiplexu, v mamutím shopping centru, ve kterém zní disco hudba a spousta rodin tam trávila nedělní čas. Budiž nám k dobru, že jsme se do něho dostavili procházkou, po svých. Před filmem jsme si dali Kfc, jako jiné páry sedící okolo nás. Abychom splňovali dokonale typické odpoledne, koupili jsem si colu a fantu a popcorn, a protože nemám rád, když se věci dělají obyčejně, fantu jsem na sebe vylil ještě před tím, než jsme vešli do sálu.
Zvolili jsme Válku bohů, aby jak se patří vynikla technologie, protože se pro oba z nás jednalo o první trojrozměrný zážitek. Družka byla naposledy v kině na Terminátora (třetí díl).
Od filmu jsme nic nečekali a dobře jsem učinili. Nevím jestli bylo dobře dramaturgicky zvoleno, aby se v historickém, akčním a dobrodružném eposu zhruba hodinu jen filosoficky debatovalo o válce a povstání a osudu nás - obyčejných lidí. Naštěstí ale filmaři byli si vědomi, že člověk si většinou odnáší dojem posledních minut, a tu tak zasypali řežbou, kdy hlavy lítaly, a ruce taky lítaly a oštěpy vzduch mocným tryskem protínaly. Bulharsky řečeno to byl užasen film, a to není nic dobrého. Líbila se nám i logika bohů, kdy Zeus říká ostatním bohům na terase nad oblaky, že pokud -a teď si dovolím citovat: "Někdo z nás nesmrtelných zasáhne do dění na Zemi, tak ho zabiju."

Pak jsem konečně viděl Melancholii, ve které Země narazí do mnohem větší planety a všichni na Zemi umřou, včetně dvou sester, kdy první z nich podlehne jakémusi zmaru na své svatbě, zatímco její starší sestra snaží se jí podpírat, i když se to nesetkává s úspěchem. Ve druhé části si role prohodí, protože nedávná nevěsta už je pomalu smířená s jistým koncem a našla jakýsi klid, zatímco ta starší snaží se najít sebemenší naději, i když je to vzhledem k tváří v tvář blížící se planetě utopie. Třeba to není pro každého, ale já u toho vydržel do jedné ráno.
Včera jsem si pustil Punch drunk love od oblíbence P.T. Andersona, a je to film, kde Adam Sandler hraje dramatickou roli, a je dobrý jako prase. Hraje chlapa, který se v mezilidském jednání pohybuje jako slon v porcelánu a tu nemohoucnost pouští ventilem tak, že rozfláká vše, co má po ruce (dveře, stěnu, člověka).V normální Sandlerovské komedii by to byla obyčejná komika, ale tady v Punch drunk love, se moc smát nebudete.
Proč bych vám měl říkat, co máte dělat? Já se moc nesmál, vy se klidně moc smějte.
A na závěr dnešního filmového okénka, se zastavme o Robina Williamse, kterého jsem viděl minulý týden v bulharské televizi, kde hrál legrační figuru kněze. A protože nabývám dojmu, že si o něm hodně lidí myslí, že to je hlavně komediální herec, tak to bych rád vyvrátil, protože to je naprosto unikátní charakterní herec, a tak kromě jistě všem zámého Dobrého Willa Huntinga, doporučuji tyto tři pecky:
1) Dobré ráno, Vietname, 2) Společnost mrtvých básníků, a 3) Král rybář.

Nakonec přikládám nejlepší zprávu minulého týdne - zbavili jsme se našich malých nepřátel z trubek. Všem rodinám jsme namíchali speciální dávku jedu mírně říznutou citronem.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama