Disney vs. Bruce

19. ledna 2012 v 13:57 | Milllhause |  Film
Nejoblíbenější pohádka od Magi je Sněhurka a sedm trpaslíků, tedy žena žijící se sedmi muži. Má o ní asi pět knížek, a animák zná zpaměti. Když jsem ji poprvé sám hlídal, asi milionkrát se prosila o něco, co se jmenuje SNĚŽANKA - neměl jsem tušení o co jde, tak jsem zavolal přítelkyni na telefonu a ta mi to objasnila.
Vůbec mi to nevadilo, protože Sněhurka ze sedmatřicátého je fakt super. Když to Magi sleduje sedmkrát v týdnu, a to nepočítám listování v knížkách, tak už v tom hledá i něco víc. Nejvíc asi vývoj Rejpalovy postavy, kdy sleduje, jak se mračí, proč se mračit přestal, a jak je nakonec hodný. Rejpal ji se zlou královnou fascinuje nejvíc, až pak přichází na řadu Sněhurka. "Viděla jsi někdy Sněhurku takhle brečet a frfňat?" - "Ne..."
Frfňat se bulharsky řekne - mrnkat. Takže Magi je malý mrnkač.
Milá stáhnula i ostatní Disneyho filmy; pustili jsme si Bambiho, ale všichni jsem z toho byli trochu zklamaní, protože Bambiho životní příběh bych shrnul do 10ti minut, klidně i se stejnými úvodními 5minutovými titulky. "Je to pro ty nejmenší," řekla mi družka, ale namítnul jsem, že aby se udržela pozornost dítěte, tak to musí na obrazovce hýřit. Proto přece dělají ty animované postavičky tolik zbytečných pohybů. No ni?
No a pak přišla Kráska a zvíře. Super! Odsuzuje to povrchnost, je tam dav vesničanů, kteří třeba sami o sobě blbí nejsou, ale tupě si počínají, protože jsou vedeni volem. A pak je tam ještě další dobře známá - strach z neznáma, které radši zničím, než aby mě uvedlo do pravého světla. Zlé totiž v závěru není Zvíře, ale rádoby civilizovaní vesničané. Vlastně je to hodně podobný střet jako v Krysařovi. A nakonec je tam i obětování se za bližního. No, je tam všechno.
Jako děcko jsem Disneyho bral všemi deseti, i ty jejich filmy s dětma - jako byla Lindsey Lohan, nebo Kieran Culkin.
Tihle lidé mají takovou zvláštní tradici - hodně Disneyho dětských hvězd se stávají členy odvykacích kůr a léčeben. Tak jsem si řekl, proč to tak je.
Třeba od plenek slyší, že svět jim leží u nohou, což má velkou příčinu v tom, že jsou pořád děti, které něco umí - jenomže po dospění už ta výhoda odpadá. Takže jim třeba nikdo neřekl, že to přijde. Nebo to nechtěli slyšet.
Je to jako v tom časopise Score (nevím, jestli ještě vychází), které mělo rubriku, kde mohli čtenáři psát různé názory. Jednou tam napsal jeden člověk, který redakci jaksi osočil, že svým psaním o počítačových hrách - a tím vlastně jejich podporováním - přispívají ke špatné situaci ve světě, kde mládež a děti páchají nepřístojnosti. Že by bylo třeba zakázat střílečky a tak.
Jednoho redaktora to evidentně namíchlo a napsal odpověď na celou stranu, kde onen čtenářův dopis rozpitval na osm částí. Do dneška mě mrzí, že jsem si to číslo neuchoval, protože z toho fakt sálala síla argumentu. Kousek si pamatuju:
"Ve Vašem světě by mladí do svých osmnácti nesměli vidět jedinou zbraň, kapku krve nebo odhalené prso. Nesměli by vědět o násilí a válkách. Jenomže hned v těch osmnácti je učíte, jak podříznout krk a hodíte je do té špíny, ať se v tom najdou sami."
Napadlo mě, že v Disneyho stájích to může probíhat podobně, a žije se tam v tom krásném růžovém světě a o to je ten přechod potom horší. Takže ještě uvidíme, co se stane s Bieberem a Hankou Montanou. Podívejme se na takového Justina Timberlakea (prý jsem mu podobný), kam to dotáhl a jakému respektu se těší.
Mimochodem k tomu osočení v časopise Score. Něco podobného se stalo Willisovi Bruceovi, když byl v devadesátém šestém na Berlinale. Dovezl tam 5. element. Jeho konference byla až poslední den, a redaktorka Cinemy, která tam dělala reportáž, říkala, že to bylo mimořádně příjemné - tedy až na jednu krávu, která svou otázkou obvinila Willise za to, že jeho filmy přispívají k celosvětové agresi.
Bruce však pohodově odpověděl, že pracuje jako herec v zábavním průmyslu a věru není odpovědný za všechny hrůzy světa. A rozpomněl se na svou kozu, kterou choval v Americe, ale která mu však při minulých povodních uhynula.
I Stallone se s podobnými dotazy musel čas od času vypořádat. Tohle je z rozhovoru při příležitosti uvedení Soudce Dredda:
"Neviňte mé filmy, že můžou za násilí v ulicích. Proč se to děje? Protože lidi jsou násilnické bytosti. Představte si, že by policie a armáda dva dny prostě nebyly. Amerika, tak jak ji známe, by přestala existovat! A to nemluvím o tom, že v 90% mých filmů přece vítězí dobro."
Hledám v tom spojitost. Byla ta moderátorka z Berlinale matkou podobného dítěte, které se po radostném dětství vrhlo na fet a chlast? Je hrozně jednoduché osočit Bruce nebo Arnieho, v jejichž filmech zemřelo tolik lidí, jako jich žije na Jamajce. Nesnáším to, protože se lidi vzdávají vlastní odpovědnosti. Já jsem vyrostl jen na těchto filmech a nikdy jsem neměl zapotřebí jít vykrást obchod nebo někoho třeba zastřelit. A je to z toho, jaké se mi dostalo výchovy, ne na jaké filmy jsem se rád díval.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama