Náhodně aktuálně

10. července 2012 v 6:22 | Milllhause |  Bulharské dny
Krátce z domova, a ze světa, což výjimečně znamená totéž - záleží jen, jestli stojíte před nebo za plotem, o čemž se však dodnes vedou spory. Přeplněná a rozpálená Sofie se kutalí sama sebou skrzeva bezdeštné léto a my s ní. V nejnovější práci je to dobré, ale nevadilo by mi mít více práce - až tak jsme se změnil.
Co nikdo neví, je fakt, že svět je malý. Opravdu je to tak. Začal bych tím polákem, ale o nich se traduje, že jsou všude, takže když jsme ho ve Španělsku potkali, nebylo to zase až tak neuvěřitelné. Neuvěřitelné bylo ve Španělsku potkat itala, kterého jsem se v autobuse z letiště ptal, jak se dostanu do centra, ačkoliv jsem seděl v autobuse letiště-centrum. On mi poradil, ať prostě sedím a počkám na otevření dveří. Večer nás vzali na jeden dýchánek a koho tam nevidím. Itala, za kterým jsem nadšeně běžel říct, jaké neuvěřitelné náhody jsme spolu svědky, ale on jen mávl rukou a stranil se mne.
Jenomže potom jsem žil v Brně, a tam jsem čas od času pil pivo. Jedno horké léto, a bylo to 2.srpna 2010 jsme seděli s kamarádem na pivu, hovořili o těch náhodách, kdy si člověk na někoho vzpomene a pak jej hned potká, a on řekl:
"Ne vždycky si na někoho vzpomeneš s tím, že ho hned potkáš, takže to asi bude.... Ty vole. Nazdar!" řekl a vstanul se přivítat s kamarádem, kterého léta neviděl, a který navíc bydlel v Irsku, takže jsme ho - nebo já teda určitě - v Brně nečekali.
A minulé velikonoce jsme plánovali výlet do Brašova, takového milého města, velkého asi jako Ostrava, kdesi v Transylvánii, které je známé hlavně Vladem, tedy Drakulou. No nevyšlo to, nejeli jsme. Ale jedeme letos. V nové práci jsem absolvoval cvičení se dvěmi rumuny, ale cizinci tam byli taky, to je jasný. To byste neuhádli, odkuď jsou. Nebudu Vás napínat, oba prožili dětství dvacet kilometrů od Brašova, které znají tak, jako trhovec odbojný zná Ostravu. Náhoda? Samozřejmě, ale člověk se zamyslí. Proč nebyli z Bukureště..
Čtenáře by snad ještě mohlo zajímat, že bulhaři neumí jezdit na kole. Osm z deseti jezdí tak, že mají sedátko hrozně nízko, a tak při došlapu mají furt zkřivenou nohu, místo aby si protáhli sval. Nepřekvapuje mě to u chlapa v džínách, co jede z práce. Ale když tuhle techniku vidím u cyklisty v dresu, co se morduje do kopce, tak se tomu jeden podiví.
A ten pes, co jsme si pořídili, slyší jen na ser, čůrej kde nemáš a kousej. Někdy si říkám, proč jsem ho to učil.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama