Seriál Vaškové 1/5 - Svatý

20. července 2012 v 20:36 | Milllhause |  Seriály
Všichni naši Vaškové se stali obětmi rodinných intrik, nebo doplatili na silné statusy otců, v jejímž to trendu nedokázali pokračovat, respektive tu šanci ani nedostali, protože jim byla koruna nasazena ještě v pubertě.
Ne že bych chtěl přátelé dělat chytrého, ale i mě to zajímalo, a tak jsem otevřel několik málo internetových pramenů (dva), vycucnul jsem si to styčné, abych se v tom i za týden dokázal orientovat, a teď se s Vámi podělím o to, co jsem zjistil. A půjdu na to chronologicky.

Svatý Václav (907 - 928/935)
Ne že bych chtěl plánovitě začínat tím nejopatrovanějším, ale zkrátka žil jako první. Tohohle vychovala babička, taky svatá, sv. Ludmila. Už před tisíc sto lety probíhaly šarvátky typu manželka tchýně. Václavova matka se jmenovala Drahomíra a byla vdaná za Vratislava I., mladšího syna oné babičky Ludmily, která měla dva syny; když ten starší Spytihněv I. umřel ve svých čtyřiceti, mladší Vratislav nastoupil na jeho místo.
Vratislav měl s Drahomírou dva syny, tedy Boleslava a Václava. Ty ale Drahomíra vlastně nikdy nevychovávala. Celou dobu, i když ještě Vratislav žil, se o ně strala, jak jsem zmínil, babička. Mimochodem manžel té babičky se jmenoval Bořivoj a s Ludmilou přijali křest od arcibiskupa Metoděje (ano, Cyrilova bratra).
Po Vratislavově smrti byla po několika hádkách a dohadováních vláda rozdělena mezi Ludmilu a Drahomíru. V praxi to vypadalo tak, že Ludmila Václava vychovávala a Drahomíra, jeho matka, za něj zatím vládla. Tehdy se v mezinárodní politice přesouvala moc z Bavorska do Saska, definitivně pak, když Amulf (Bavorsko) uznal královský titul Jindřicha I. Ptáčníka (Sasko) a v Českých zemích se tak museli rozhodnout, na kterou stranu se přikloní.
Mnohaletý spor mezi Ludmilou a Drahomírou je často ve spojení s oběmi ženštinami zmiňovaný; spor vyvrcholil tím, že se obě klaněly na rozdílnou stranu. Ludmila věřila Bavorsku, Drahomíra spolupráci se Saskem. Hned stejného roku byla Ludmila zavražděna. Byla uškrcena šálou; krev podle legendy nebyla prolita, aby nemohla být svatořečena. Drahomíra na místě její smrti vybudovala chrám sv. Michala (to aby případné zázraky nebyly přičítány Ludmile, ale Michalovi).
Už o čtyři roky později, roku 925, Václav matku vyhnal z hradu a nechal ji zavřít, či vyhnat (to se neví), a ve svých osmnácti se ujal se vlády. O další čtyři roky později byla země napadena jak bavorským Amulfem, tak saským Ptáčníkem, kteří se už nehodlali smířit s postupným osamostatňováním Čech. Než aby byla celá země vypleněna, Václav se podrobil. Sepsali tak mírovou smlouvu, aniž byl Václav povinen platit každoroční poplatek za mír (ročně 500 hřiven stříbra a 120 volů). Těžko dnes uhádnout, proč se tak stalo. Nejpravděpodobnější je osobní vztah Václava a Jindřicha I. Ptáčníka. Jednak se jednoho ze dvou zázraků, které jsou s Václavem spojeny ještě za jeho života, Ptáčník účastnil. Václav jednou dorazil pozdě na sněm knížat. Ptáčník rozkázal, aby za trest při Václavově příchodu nikdo nevstal, až nakonec vstal sám Ptáčník, protože údajně viděl nad Václavovou hlavou anděly, kteří mu hrozili meči.
Krom toho ale Václava uznal jako důležitého politického partnera, což Václavovi pomohlo s budováním vlastní politiky. Pomohlo mu to jistě i ve vybudování rotundy sv. Víta, která už neexistuje, ale právě na jejím místě stojí nynější chrám sv. Víta.
O smrti se nedá říct nic moc nového. Asi to ani nečekáte. Takže byl zabit v Boleslavi, kde ho pozval bratr Boleslav. Večer si popili, a druhý den ráno, zřejmě ještě s kocovinou v hlavě, se šel Václav pomodlit. Na cestě do kostela jej potkal Boleslav, Václav mu poděkoval za včerejší večer, a Boleslav odpověděl:"A dnes ti chci takhle posloužit," načež Václava probodnul, aniž by se Václav bránil - nehodlal prolít bratrovu krev. Takhle to vypráví legendy.
Na hradě byla přítomna i jejich matka Drahomíra, která tou dobou už léta patřila mezi Václavovy věrné, a která synovo tělo nechala přenést do kostela. Poté zmizela do Charvát, čímž její stopa v dějinách končí.
Na to proč jej zabil se nazory liší. Od toho nejjednodušího (chtěl korunu), přes jejich náboženský střet až po ten politický, protože se Boleslavovi nezdála Václavova náklonost k Sasku. Klidně to mohla být i nešťastná náhoda, ale to by pak nedávalo smysl, proč byla pobita i celá Václavova družina.
Ať už to bylo jakkoli, Boleslav je považován za zakladatele české státnosti, tím že zvítězil ve válce se Saskem. A stejně jako ve Václavově případě není jisté, kdy zemřel a dokonce ani kde je pochován. A z Václava se stal první český světec a hlavní patron České země.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama