Jak jsem četl o Vítové

11. října 2012 v 14:30 | Milllhause |  Film
V Bulharsku jsme obdrželi podzim. Posranými loukami a přes obrovskou Dunaj jsem doputoval z rumunské Transylvánie zpět domů - což je pořád ještě Sofie. Byl jsem a byli jsme tam všichni - v Brašově, to znamená v místě, kde se jezdí na půl milonu lidí ročně pokochat ulicemi, horami a hrady, po kterých putoval a chodíval Vlad Tepeš, neboli Dracula, který však takto nikdy nečinil - jen se kochal myšlenkou tento kraj vyplenit. O šest set let později z toho toto třísettisícové město pořád těží.

Protože byla Hana Vítová až nepříjemně krásná, zvolil jsem si ji léta páně jako svou nejoblíbenější herečku první republiky, protože lidi pořád potřebují v hlavě si něco třídit - například i přátelé, a tak na sociálních sítích mají vystavené žebříčky o tom, kdo je teď můj nejolíbenější přítel a kdo je třeba až pátý. A kdo si neobhájil body z loňska.
Kniha o Vítové mě moc nebavila, pokud jsem ji otevíral v parném létu kdesi na lavičce v parku, zatímco pes olizoval výfuky a veškeré podnětné předměty umístěné okolo trávy. Milá Hana si psala s autorem knihy dopisy, ve kterých se zpovídala. Stejně jsem si ji ale v jakési předtuše či co s sebou vzal.
Knihu jsem tedy otevřel, jakmile mi pán s cigárem na rumunské hranici (a pořád ještě tedy na rumunské straně), kdesi před řekou Dunají, stojíce před sto třicet let starou vlakovou stanicí a hranicí, řekl: "No taking photos," a vydechnul kouř.
Vzpomněl jsem si na umístění tří mých krajanů do žaláře, kteří si kdesi na jižní polokouli fotili letadlo a byli za to vsazeni na tři měsíce do vazby. Řekl jsem mu Ok, La revedere, a snímač skutečnosti vložil do brašny.
Tam jsem třetím prstem z leva na levé ruce trknul o knihu o 25 let mrtvé herečce, která patřila v nejlepších letech k nejlepším v Evropě - což bylo před sedmdesáti lety v úplně jiném století, krátce předtím, než se Hitler rozhodnul válčit, ale už potom, co se plivalo na Lídu Baarovou za to, že se s kulhajícím Goebbelsem přátelí o něco více, než by se líbilo. V době, kdy Churchill říkal, že bychom mohli Německu závidět jeho vůdce, a předtím, než stejný Churchill říkal, že bychom měli rychle chytnout a popravit to prase (to opět mluvil o Hitlerovi).
Krátce předtím, než byli Werich s Voskovcem už v Americe spolu s Haasem a kdy měli V+W pořad v New Yorském rádiu, kde říkali: "Lež má krátké nohy a Goebbels má ještě jednu nohu kratší." Předtím, než se z českých herců stali přes noc němečtí.
Kdy na divadlech vládla opera a to nejlepší na světě bylo Osvobozené divadlo a značka V+W už byla legendární. Hana Vítová jako 16leté škvrně byla Werichovi s Voskovcem představena a ti si ji vzali spolu s Ljubou Hermanovou pod křídla - ať už to mělo znamenat cokoliv, protože jestli měla být ta doba nevázáná, tak ať tedy byla. Život je přeci jen náhoda.
S Dunají pod zadkem a hned potom za zády dozvěděl jsem se, že se vdala více než jen jednou, ale až druhý svazek ji přinesl dceru, která ji v pubertě o mnoho let později šílená a dřepící čekala doma. To už manžel Vítové žil nejen s Vítovou, ale i s další ženou (ve stejném domě). Po příchodu Hany si dcera vbodla pletací jehlice do srdce a skočila z okna, kde o několik momentů později naposledy vydechla v náručí matky.
Dramaticky řečeno, ale stalo se to tak. A tak v době, kdy se z velkých hvězd Barrandova a celých třicátých zlatých let stávali trosečníci jezdící po estrádách, bylo těžko - po válce, kdy Nový hrával výstupy po hospodách a sledoval čím dál agresivnější hosty lokálu, kdy Mandlová s Baarovou byly umístěny za mříže, kde byly vystaveny jako v Zoo, kdy Gollová byla obviněna z kolaborace s německým vojákem (který byl anglickým špionem) a v koncentráku se nakazila tyfem a kdy byl kupříkladu režisér Sviták (natočil Přednostu stanice) rovnou zlynčován bývalými kolegy den po skončení války a zastřelen rudoarmějcem přímo na ulici.
Hořké konce, nové začátky - někdo emigroval, a někdo dále točil filmy. Frič s Novým a Vítovou natočili nejlepší film čyřicátých let Pytlákovou schovanku, kde se vysmáli celým třicátým létům, a Werich se spojil s dalším géniem té doby Burianem a natočili Byl jednou jeden král. Werich pak natočil i Císařova pekaře ("Ten dělá to a ten zas tohle, a všichni dohromady uděláme dost, a všichni budeme mít všechno dohromady"), který ho na desetiletí rozkmotřil s Voskovcem, který byl v té době v Americe vyslýchán pro podezření z komunismu. Do role Sirael tehdy obsadil Gollovou, která se tak vrátila na výsluní. Právě do této role byla kdysi ještě na divadle obsazená Vítová, jako vůbec do první role pod Werichovým vedením.
V době, kdy Gollová zářila v Drahých tetách, jezdila Vítová s Kabátovou a dalšími po estrádách, domovech důchodců a lázních, kde vystupovaly ve veselých partech. Měly i dvacet vystoupení v měsíci a na stará kolena si tak našly novou životní náplň.
Mimoto překládala ze tří jazyků, venčila psa na nábřeží Vltavy a rekapitulovala vlastní nadnesenost v době slávy, kdy však žádnou pravou hvězdou doopravdy nebyla - přes den točila filmy, večer a v noci hrála na divadle - kde jednou padla absolutním vyčerpáním. Oldřich Nový, v jehož divadle se to stalo, zvolal Opona! a Vítovou odtáhnul do zákulisí. Tam ji nalili frťana a po chvíli už byla zpátky na pódiu. Po letech od toho večera se Vítova starala o Nového dceru, zatímco byl Nový s manželkou v koncetračním táboře.
Hana Vítová zemřela sama, bez toho, že by se konal pohřeb. V dopisech se nezříká chyb a podivuje se nad některými paměťmi svých bývalých kolegů.
"Vždyť jsem v té době proboha žila a znám ji!" píše. Spolu s Mandlovou, Baarovou, Benešem, W+V, Burianem, Novým, Peškem, Fričem patřila k nějvětším jménům těch let.

Připadá mi to, jako by se jedna generace rozhodla vystavět věž z kamení a nakonec se jim to povedlo tak náramně, že se na tu věž, nebo na její zbytky, lidi dívají s respektem i o sto let později.
Jenže se ta věž vlivem politických a dobových skutečností zhroutila - někdo, nebo celá skupina vytáhla hlavní kameny, nebo je přebarvila a přejmenovala a lidem se tak celé dílo přestalo líbit. A protože byla postavena právě na divácích, zhroutila se a ty, co ji vystavěli, těmi šutry zavalila.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama