Buď sbohem, Boiko

21. února 2013 v 7:52 | Milllhause |  Bulharské dny
"Nehodlám setrvávat ve vládě, která nechá policii mlátit lidi," řekl premiér Borisov. Borisov je taková bulharská obdoba Víta Bárty - oba dva chtějí vládnout a stanovovat pravidla, oba vlastní/ili největší bezpečnostní agenturu v zemi. Média v Bulharsku už se přou, kdy skončí ta pohádka nazvaná Hrdina Boiko, který se distancoval od zásahu těžkooděnců v centru Sofie. Nikdo nepochybuje, na čí rozkaz se tam tak jednalo. Tvrdí se, že Borisovovi podlomila nohy realita. Lidi už se zkrátka nenechali obalamutit vyfabulovanými historkami z televize, kterak Boiko vede zemi k lepším zítřkům. Téměř se to podobalo kampani ruského malčika Putina, kde před kamerou objevil starý poklad, nebo vylezl na hory (taky před kamerou) a upevňoval si tak status pravého Rusa. Borisov několikrát v médiích zmínil, že Putin je jeho přítel (často se to dělo během referenda a po jeho výsledcích, kdy Borisov začínal větu Sešel jsem se se svým přítelem Putinem a debatovali jsme o..).

Borisov vzal funkci (v pořadí padesátého) premiéra šest týdnů po padesátých narozeninách, což bylo v roce 2009; do té doby byl starostou Sofie. Narodil se v Bankyi, což byla vesnice, která je dnes už součástí Sofie. V osmdesátých letech zastával několik pozic na Ministerstvu vnitra, a poté velel celé státní policii - tady získal respekt díky tvrdému boji se zločineckými gangy. Sám má sedmý Dan v karate; léta byl členem reprezentace a sám ji pak vedl i jako trenér.

Borisov oznámil padnutí vlády 20. února 2013 a zřejmě tak učinil pod vlivem emocí; členové vlády o tom nic nevěděli do chvíle, než si to přečetli v médiích. Nastává tak prostor pro úřednickou vládu. Bývalý ústavní soudce Georgi Markov má za to, že Bulharsko čeká série parlamentních voleb - nikdo tady nechce s nikým tvořit koalici, a neví se o silné osobnosti, která by vládu táhla. Neví se o osobnosti, která by ji chtěla táhnout. "Nemáme tady žádného spasitele," dodává.

Jakoukoli aktivní účast v protestech po celé zemi potvrdilo 16% občanů, tedy asi 800 000 lidí. Pokud by vláda nepadla, jen by oddalovali podpálení budovy parlamentu, jako tomu bylo v minulosti. Protesty by se měnily v chaos. Když jsme u těch čísel, tak s protesty souhlasí 92 procet Bulharů (tři procenta jsou proti, ale asi víme o koho jde). (O komunisty, mafii a vládu).
Nic ale nekončí. Padnutí vlády totiž nenamaže med kolem pusy, jako v minulých 23 letech. Mezi požadavky davu, který se v počtu blížícímu se miliónu sejde tuto neděli, patří: změna ústavy a vůbec politického systému, schopnost odvolat poslance, nebo 50% účast veřejnosti ve všech regulačních orgánech.

Většina obyvatelstva tak očekává s netrpělivostí kroky prezidenta Plevnelieva, "protože se tady jedná o krizi celého politického systému. Krizi státnosti a demokracie, kterou je třeba do země vrátit. To se ale může stát pouze demokratickou a právní cestou. Vítězný hněv by měl zrodit rozum, a ne destruktivní vášně. Poslední nadějí je tak prezident, v jehož rukou vězí jak úřednická vláda, tak volby."
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama