Smrt

5. února 2013 v 9:22 | Milllhause |  Bulharské dny
Minulý týden se šel jeden mladík projít po centru Londýna. Bylo mu asi dvacet a nic zvláštního na něm dohromady nebylo. Takhle vypadal jeho svět do chvíle, než na něj spadla cedule místní sázkové kanceláře, pod kterou ten den prošlo už 523 lidí. Zasáhla ho do zátylku a okamžitě ho srazila k zemi. Jakmile si ho komejdoucí všimli, zavolali policii a sanitku, ale mladík při převozu do nemocnice zamřel.
Stalo se mu tak něco, na co ráno ani nepomyslel. Umřel způsobem, jakému se nedalo vyhnout. Je to pak jen blbá náhoda, nebo se jedná o čistku bytosti, která by v pozdějších letech třeba na základě principu motýlího efektu způsobila, že by jakýsi George po vyslechnutí toho, co by tento hypoteticky stále živý mladík řekl, zastřelil člověka, který by se později stál prezidentem a zabránil válce? Bolí mě z toho hlava.
V sedmdesátých letech nebe v Brně pořádalo bouřku. Bylo léto, a bouře přišla zničehonic. Vcelku udržovaná čtyřicátnice si tak nevzala ani deštník. Stála na ostrůvku zastávky a čekala na tramvaj, když se z nebe spustila průtrž. Do pár minut byla tato žena promočená na kost, a tramvaj pořád nikde. Rozhodla se přejít cestu a na chodníku se schovat pod lešení, které tam ten den stálo. Voda už tou dobou tekla proudem po Pekařské, což je ulice, která je položena v kopci a kde se ocitla hrdinka příběhu. Kanály nestíhaly, ale té ženě to bylo jedno; chtěla se schovat. Vstoupila do cesty a hodlala ji přejít. To se už ale nikdy nestalo, protože do jednoho z kanálů spadla.
Podzemí pod centrem Brna je protkáno řadou chodeb. Snad proto kostru té ženy našli až o desetiletí později. Jednu chvíli člověk čeká na tramvaj, a v druhé chvíli si ji bere země do svých útrob. Taky to zřejmě nečekala dvacet minut předtím, když odcházela z bytu a scházela po domovních schodech.
"Vzalo si ji peklo," dodal kamarád, když mi to vyprávěl.
Poslední dobou na internetu sleduji pořad Inside the Actor Studio. James Lipton se v něm ptá herců a režisérů na jejich kariéry. Ale krom toho jim ke konci podává takové jednoduché dotazy, jako vaše nejoblíbenější slovo/zvuk/chvíle a naopak. Poslední otázka zní: "Co byste chtěl slyšet v případě, že Bůh existuje, a vy dojdete před Svatého Petra k bráně?"
Někdo odpoví vážně (Cruise apod.), někdo si dělá srandu (Clooney, Williams), ale líbilo se mi, co řekl Matt Damon.
Matt "fuckin'" Damon říká: "Bylo by dobré, kdyby ke mně přišel a řekl, že všechno to utrpení a smrt, která nedává smysl, má význam a bylo to nutné. Kdyby řekl, pojď, sednem si dozadu, a já ti to vysvětlím."
Pro doplnění, mě by se líbilo, kdyby mi řekl: "Co ti tak trvalo?"
 


Komentáře

1 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 5. února 2013 v 9:36 | Reagovat

Very interessting!

2 Miloš Miloš | Web | 5. února 2013 v 9:55 | Reagovat

Být ve špatnou chvíli na špatném místě.
Já mám vždy nepříjemný pocit, když jdu kolem vyšších budov, že z nich mně může něco spadnout na hlavu - křídlice, rampouch, květináč, ...

(Mimo téma: aby v prostředí Blog.cz fungovalo počítadlo TopList, je nutné do systému vložit jen registrační číslo a ne vygenerovaný skript. Také jsem to asi 3/4 roku nevěděl.)

3 blažena blažena | Web | 5. února 2013 v 9:58 | Reagovat

Jo, to kdybychom věděli, i mě teď bolí hlava, tvůj článek mě nutí přemýšlet a to je moc dobře..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama