Světová galérka: John Hinckley, Jr.

27. dubna 2013 v 15:16 | Milllhause |  Seriály
"Pro koho jste pracoval?"
"Pro Reagana."
"Reagan to dostal!"
"Měl jsem volno."

Ronalda Reagana se jakýsi mladík, John Hinckley, snažil odstranit 30. března 1981 před hotelem Hilton ve Washingtonu; to byl Reagan prezidentem teprve 69 dní. Počkal si, až s ochrankou vyjde z hotelu a vystřelil na něj ze vzdálenosti asi dou metrů šest ran z revolveru. Trefil přitom čtyři lidi včetně Reagana (všichni přežili), ale málo se ví, že Reagan svou kulku obdržel až potom, co jej jeho bodyguard strčil do auta a zalehl jej. Až v té chvíli si kulka našla k Reaganovi cestu a trefila jej někde pod levou paži.
"Zlomil jste mi žebro," ohradil se v té chvíli Reagan směrem k agentovi, protože mu tělo zahltila příšerná bolest. V té chvíli už byla prezidentská limuzína na cestě k nemocnici George Washingtona.

Johnu Hinckleymu bude za měsíc 58 a, jako každý rok, oslaví narozeniny v Alžbětině nemocnici, kde je od doby rozhodnutí soudu vedený jako pacient. Přitom to měl nalinkované vcelku slušně - pocházel z úspěšné americké rodiny; otec zastával funkci předsedy v několika organizacích a v roce 1980 finančně podporoval George Bushe, když se ucházel o prezidentské křeslo právě proti Reaganovi.
Sám John byl bezproblémový absolvent univerzity a dokonce jej zvolili předsedou třídy (hned dvakrát, Američani tomu říkají class president). Hrál fotbal, hokej, basseball, basketbal a uměl i na piano.
Ve druhé polovině sedmdesátých let viděl film Taxikář, ve kterém postava válečného veterána řídí taxík, snaží se ochránit nezletilou prostituku a plánuje atentát na senátora. Hinckley film viděl asi patnáctkrát, a pomalu se začal ztotožňovat s mužem, který prostituku chránil. Hinckley chtěl pomoci na výsluní herečce, která prostituku hrála, a která se jmenovala Jodie Foster. Chtěl za to jen její pozornost a lásku.
Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let si Hinckley začal pořizovat zbraně a cvičit s nimi. Spolu se střílením měl na práci jen pronásledování, psaní dopisů a telefonování Jodie, která to nijak neoceňovala. Taky pronásledoval Jimmyho Cartera, který v té době pracoval jako prezident. Hinckley, který se inspiroval Lee Harvey Oswaldem a jeho atentátem na Kennedyho, chtěl na Cartera spáchat atentát.
Protože ho ale mezitím zavřeli za nedovolené držení zbraně, Cartera zabít nestihnul. Fakt, že se ale k prezidentovi dalo dostat bez větších problémů opravdu blízko, nevzdal se odhodlání zabít někoho jiného.

Reagan se svou ženou navštívil devět dní před atentátem Fordovo divadlo. V něm před 116 lety (na rok přesně) John Wilkes Booth zavraždil Lincolna (divadlo bylo tehdy otevřeno teprve pět let a Booth byla jedna z hereckých hvězd tamního souboru). I když to vypadá jako v blbém americkém filmu, Reagan pohlédl na lóže, ve kterém tehdy Lincoln seděl, a řekl: "Člověk, který by prezidenta chtěl opravdu zabít, by se zřejmě i přes dnešní špičkovou ochranku dokázal dostat na krok blízko a vystřelit."
O tom, že Hinckley Reagana zabije, se definitvně rozhodnul, když snídal v McDonaldu a přečetl si ve Washington Star prezidentův program; letitou příručku všech atentátníků.
V pozdějších letech Reagan Hinckleymu odpustil. Zvážil fakt, že Hinckley byl nemocný a posedlý jedině tím, aby na sebe konečně strhnul pozornost Jodie Foster. Potom, co dojedl hamburger, a předtím, než se vydal k hotelu Hilton, napsal dopis, který neodeslal. Zněl asi tato:

V posledních sedmi měsících jsem Vám poslal tucet básní, dopisů a láskyplných vzkazů v naději, že bych tím mohl vzbudit Váš zájem o mne. Nikdy jsem neměl odvahu k Vám prostě přijít a představit se. Důvod proč chci tohle udělat, je, že už nemůžu déle čekat, abych na Vás udělal dojem.
Stejně jako Mark Chapman, který popravil Lennona, žádá pravidelně o propuštění, ale soudy jsou snad i kvůli veřejnému mínění na jejich prosby hluché.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama