Deus ex shit machina

29. května 2013 v 15:19 | Milllhause |  Bulharské dny
Je to už rok, co se nám do života přiloudalo štěně. Znenadání začalo produkovat kvanta zasmrádlých hromádek na močovém základu, a úplně tomu štěněti bylo jedno, jestli se tak dělo v kuchyni, obýváku nebo přímo pod mýma nohama.
Ostatně to tak dělá dodnes, ale protože ví, že vše časem ztrácí na půvabu, fena Arya vnesla do hry i prvek nebezpečí. Tak třeba, když si otevřela dveře koupelny a začala pojídat jednotlivé láhve s šampóny, jedna z mála láhví, které vynechala, byl Domestos (s citronovým aroma). Vyzkoušené vzorky prostředků pro očistu těla jí nic moc neudělaly, ale v případě požití Domestosu (byť ochuceným citronem) už bych si tím tak jistý nebyl. Takže měla štěstí, které ji doposud neopustilo.
Předevčírem vešla do ložnice, byly zrovna tři ráno, a vyčůrala se přímo u mojí strany postele. Jiné dny, když zběsile čůrá jen v kuchyni u pračky, se událost přejde plácnutím po čumáku postaveným centimetr od příslušné pohromy (aniž by to kdy mělo efekt) a vyčištěním potřísněného místa.
Potom, co se ale vyčinila pod mým lůžkem, přičemž proud její moči stékal na parkety necelých dvacet čísel od zapnuté prodlužovačky, zachvátila mě nejen již povědomá nasranost, ale taky panika. Uškvařeného psa bych v bytě nechtěl.
"Já jsem nikdy psa nechtěl!" řekl jsem jenom a vyčistil to. Pes už oddychoval opodál a družka mě okřikla. Řekla ticho a klid, v tomhle pořadí.


Vždycky jsem si myslel, že budu žít poklidně, ale už jsem s tou naivitou přestal. Z omylu mě vyvedla právě ta naše malá továrna na lejna, která tyto dokáže produkovat v neměnném tempu, i když třeba polevíme ve stravě.
Moc jiných zážitků s naší čubou nemáme, krom roztomilého kousání čehokoliv, co neobdělala výplodem střev. Semtam se jí něco zdá, a kope přitom tlapama do vzduchu, a to je k popukání. Jindy k člověku samovolně přijde, a začne na něj mluvit, protože plemeno huskey jako jediné opravdu mluví. A když je někomu blbě, nehne se od něj, a strká mu čenich do ruky.
Než se Arya z mého života jednou za dlouhou dobu odloudá, uklídím asi 4400 výkalů (počítáno bez případných štěnat), na což spotřebuju cca 80 hektolitrů vody, čímž se budu moci rovnat i těm nejpracovitějším pokojským na zaoceánských parnících.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama