Co nám odkázal John Cazale

30. srpna 2014 v 11:02 | Milllhause |  Film
Jednou Leviathan Marnotratný řekl nějakému potulnému muzikantovi, že mu pomůže s kariérou. Zeptal se ho ale, jak by si to tehdy ještě neznámý kytarista představoval; chtěl by mít dlouhatánskou kariéru bez opravdu silného alba, a nebo jedno album, které by se ovšem vepsalo do dějin? A kytarista najednou nevěděl, jestli ho více zajímá prostá hudba, nebo možnost být nesmrtelný.
Jestli Leviathan mluvil s Johnem Cazalem, nevíme, ale pokud ano, zřejmě si John vybral druhou možnost.

Takže John Cazale se narodil v roce 1935 a zemřel o 42 let později na rakovinu plic. Jeho celoživotní láskou bylo hlavně divadlo, možná i proto natočil jen pět filmů. Během natáčení posledního filmu už byl tak zesláblý, že režisér Michael Cimino překopal natáčecí plán a první scény natočil právě s Cazalem. Atmosféra byl tehdy dusná i proto, že se studio pokusilo Cazala vyhodit; v případě smrti by je stálo přeobsazení a znovunatočení Cazalových scén spoustu peněz.
Když se o tom ale dozvěděl štáb, stalo se tohle: Cimino prohlásil, že v takovém případě odstupuje od projektu, záhy se k němu přidala Meryl Streep, která ve filmu hrála a hlavně byla s Johnem Cazalem zasnoubená, a zbytek osazenstva podepsal petici, kde se zřekl jakýchkoli finančních nároků, pokud v důsledku smrti nebude natáčení dokončeno. Meryl Streep taky dodnes podezřívá Roberta de Nira, že pojištění za Cazala sám zaplatil. De Niro to nepopřel, ale taky to na přímou otázku nerozmazával. ""Chtěl jsem ho mít ve filmu," řekl.
Film se jmenoval Lovec jelenů a Cazale jej nikdy neviděl; umřel krátce před dotočením.

Každý film, ve kterém Cazale hrál, byl nejen nominován na Oscara za nejlepší film (tři filmy nominaci proměnily), ale každý jeden z nich je taky uveden v Národním kongresovém filmovém archivu jako kulturně, historicky a esteticky významný.
Ten vůbec první mu dohodil kamarád Al Pacino, se kterým ještě jako teenegaři pracovali pro firmu Standard Oil (což byl mírný náznak budoucnosti). Jednoho dne Cazalovi totiž Velký Al zavolal, aby přišel na konkurz na vedlejší roli do filmu Kmotr, filmu o rodině, které se mimořádně dařilo v obchodování právě s olivovým olejem. Fred Roos, což byl člověk odpovědný za obsazení tohoto filmu, se přijel na pozvání Richarda Dreyfusse (pozdější mořský biolog v Čelistech) podívat na hru Line. Roose ale nejvíce zaujal právě John Cazale, který ve hře účinkoval spolu s Dreyfussem. Cazale tak vcelku bez větších problémů dostal roli Freda a natolik v ní režiséra Coppolu zaujal, že pro druhý díl dokonce obdržel významnější dějovou linku.
Mezitím jej Coppola obsadil do dalšího svého filmu Rozhovor, kde sekundoval Gene Hackmanovi. Z Cazala se začala stávat hvězda, ale on měl vždy blíž k divadlu, kde mezi natáčením filmu trávil veškerý čas. Přece jen ale ještě jednou vytočil jeho číslo Al Pacino; tentokrát Al přesvědčil Sidney Lumeta, aby zvážil obsadit Cazala do Psího odpoledne. Film byl o dvojici lupičů, kteří se pokusili vyloupit banku v Bronxu. Tento film byl podle skutečné události a Sidney Lumet ho chtěl zachytit naprosto věrně (scénář se skutečně oproti událostem upravoval jen minimálně). Lupič Salvatore, kterého nakonec Cazale opravdu hrál, měl v době loupeže 18 let, zatímco Cazale v době natáčení 40. Cazale ale nakonec zloděje, který se uvězněn v bance během noci postupně mění v psychopata, zvládnul na výbornou a tahle role je dost možná jeho nejvýznamnější.
Po natočení Psího odpoledne se Cazale vrhnul zpět na divadlo, kde ve hře Něco za něco potkal Meryl Streep, o které Pacinovi poté řekl: "Právě jsem potkal nejlepší herečku všech dob." Oba se do sebe zamilovali a nakonec při sobě stáli až do posledních Cazalových dní. Sám Al Pacino zmínil, že Meryl Streep si on sám nepamatuje pro záplavu ztvárněných rolí, ale pro její tehdejší pobyt ve špitále, kde trávila dny shrbená na Cazalovým lůžkem.

Cazale v těch několika málo filmech hrál povětšinou tragické, až groteskní postavy. Ne hrdiny, ale slabochy.
"Když si čtete Kmotra, každý mladý herec sní o tom, že bude hrát Sonnyho, nebo Michaela. Nikdo si nepředstavuje, že by hrál Freda," říká třeba Sam Rockwell. Cazale ale hrával výhradně tyhle outsidery. A to tak dobře a specificky, že každou jeho postavu si dodnes většina lidí s přehledem vybaví. Ať už je to Fredo, nebo ten maniak z Psího odpoledne, nebo Stan, kterému v Lovci jelenů nechtěl De Niro půjčit boty. "This is this.. No one ever knows what the hell you're talkin' about!"
Nakonec to dopadlo tak, že i když bude svým způsobem nesmrtelný, málokdo si dokáže vybavit jeho jméno.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama