Magi vypráví o Sněhové královně

27. prosince 2014 v 11:44 | Milllhause |  Bulharské dny
Včera před spaním malá Magi otevřela jedno pohádkové pexeso, které dostala od pana Ježíška, neboli od bytosti, které ona říká ežišek. Jakmile spatřila nejroztodivnější obrázky poukazující na pomalu třicet různých pohádek, zakřičela Příběhy!
"Podívej, to se hraje tak.. Vezmeš si několik kartiček a teď musíš podle nich vyprávět pohádku," určila. Každý jsme tedy před sebou seřadili pět náhodných karet pexesa a soukali ze sebe zápletky. Jednoznačně nám to ale natřela sama stvořitelka hry, šestiletá Magdalena.

O Sněhové královně
Bylo nebylo, jedna stará vysloužilá sněhová královna se svou magickou hůlkou zabloudila před Vánoci do jedné vesnice. Uviděla osamocené děvčátko, dcerku místního rybáře, který měl plné ruce práce s nadcházejícími rybími trhy a tak se jí tolik nevěnoval. Sněhová královna musela svou moc někomu předat, a tak se z posledních sil přiblížila k děvčeti a dotkla se jí magickou hůlkou. Děvčátko se leklo, ale to trvalo jen chvíli; jakmile ucítila dotek hůlky, změnilo se ve sněhovou královnu. Královna s hůlkou se poté ztratila neznámo kam; už jsme o ní neslyšeli. Malé děvčátko, kterému se zatemněl rozum a zapomněla kdo je, čí je a kde je, poté putovalo široko daleko, a postupně rozkrývalo síly sněhové magie. Protože ale magii používala pouze k vlastnímu potešení, nikoli k pomoci druhým, stalo se, že ji jeden zlatý ptáček jednoho dne překřížil cestu.
"Až nastane Jaro, zestárneš, roztopíš se ve vodu a nezůstane z tebe ani jedna kapka," zazpíval ptáček. Děvčátko mu nevěřilo. Ve vlastní pýše si myslelo, že zlatý ptáček si z ní dělá legraci a dohromady nemá takovou moc. A tak si toho nevšímala a pokračovala svou cestou necestou.
Otec děvčátka, starý rybář, který ještě více zestárnul po ztrátě dcery, trávil čas jen lovením ryb a jejich prodejem na městském trhu. Prodejem ryb o vánocích si vydělal spoustu peněz, ale radost z nich žádnou neměl, protože nemohl najít dcerku; veškeré peníze tak vrážel potulným poutníkům, aby mu dcerku našli.
Takhle šel čas, až nastalo Jaro. Děvčátko se potulovalo, kam ji nohy nesly, ztracena ve světě bez cíle. Jakmile však o prvním jarním dnu míjela první jezero, udělalo se jí náhle nevolno, podlomily se jí nohy a spadla do vody. Neutopila se ale; naopak se sama ve vodu proměnila a sama se stala jezerem a po čase v tom jezeře jednou z tisíce ryb.
Rok minul a přišly další vánoce a další rybí trh. Otec vyšel k jezeru, kde se už nějakou dobu cítil lépe než doma. Sedával u něj pomalu každý večer, a lidi si mysleli, že se zbláznil, když tam mrzne, aniž by vytáhnul pruty a vlastně jen hledí do zledovatělé hladiny. Tentokrát si ale vzal i pilu na vyřezání díry v ledu, protože byl čas nachytat ryby.
Aniž by to kdy zjistil, tak sám svou dcerku našel, když ji s kilogramy dalších ryb ulovil a prodal.
 


Komentáře

1 Vicky Vicky | Web | 27. prosince 2014 v 11:53 | Reagovat

pekný blog ;-)

2 DorkaJ. DorkaJ. | E-mail | Web | 27. prosince 2014 v 18:27 | Reagovat

"Toto vymyslelo šesť ročné dieťa?! Neverím. Niečo také by sa ani mne tu na prahu dospelosti nepodarilo.
Toto ani nie je možné." Poznamená a v šoku ďalej vrtí hlavou."Tá tomu dáva, ale riadne. Už viem čo si zahrám až sa mi najbližšie minie inšpirácia. :-)

3 yuki yuki | 20. ledna 2015 v 19:04 | Reagovat

Pekná rozprávka a ten koniec úplne zabitý :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama