Baterie

17. ledna 2015 v 16:13 | Milllhause |  Bulharské dny
Stane se člověku, že nemá co říct. A tak musí k něčemu dojít a něco výjimečného by se mu mělo přihodit. Jako mně tento týden, kdy jsem chtěl poukázat družce, že má doma chlapa, který se dokáže o všechno postarat. V kuchyni nám tak trochu odhnila baterie, která to právě ve středu vzdala a rozpadla se nám před očima.
Šel jsem koupit novou a i když všichni víme, že moje ruce jsou nejen levé, ale s úplně vadným softwarem, protože už léta igonorují příkazy z mozku, dal jsem se do výměny.

Odšrouboval jsem starou baterii, která už mi nedělala problémy a jen se těšila z toho, že ji skončila desetiletá šichta. Vzal jsem do ruk novou a poměřil ji k trubkám. Tak copak to tady máme.., promluvil mi v hlavě hlas Josefa Abrháma ze Svatební cesty do Jiljí. Nová baterie nepasovala, byla o dost užší, než ta stará. To nic, uklidnil jsem se. Vezmu klíč a trochu pošolíchám trubkama, aby to pasovalo.
Šáhnul jsem pro svůj zrezivělý francouzák a levou trubku natočil doprava. Poměřil jsem baterii. Pořád málo, ale to nevadí, věděl jsem. Klíč jsem nasadil na pravou trubku, napnul jsem bicák a nic se nestalo. Zapřel jsem se ještě jednou, zarval a strhnul závit. Trubka se nicméně nehnula. Sáhnul jsem tedy k radikálnímu řešení a zavolal tchánovi do práce. Tchán po práci přijel a podíval se na zarputilou trubku, kterou bylo pohnuto naposledy, když dostavovali poslední patro domu. Tedy za komunismu.

Tak co pak to tady máme, řekl si tchán, vzal do ruky klíč, zarval a poručil mi koupit coca colu. Když nějaká trubka nejde povolit, musíš koupit coca colu, řekl mi. Tak jsem mu ji donesl, on colou postříkal trubku, deset minut ji zarputile pozoroval, potom se živou váhou 120 kli do té malé trubky zapřel a udělal z ní elipsu. Žel, trubka se nepohnula.
"Seru na to," pronesl a s omluvou odešel. Zavolal jsem teda vodohospodáře. Měl jsem kliku, protože měl čas ještě to stejné odpoledne. Přijel velký muž malým autem a jen podle jeho pohledu jsem poznal, co si o mně myslí. Střevo, co neumí ani vyměnit baterii.

"Povol svině!" křičel o sedm minut později na trubku, která odporovala zákonům fyziky a nehnula se ani o píď. Vrátil se do auta a donesl plynovou bombu, ze které vyžehnul plamen, kterým trubku rozžhavil a za prokletí matek montérů, kteří ji sem před lety strčili, ji konečně dostal ven. Baterie tak byla po šesti hodinách vyměněna. A tak je to tady se vším. Pokud se do toho pustím já.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama