Chutě

18. března 2015 v 12:37 | Milllhause |  Bulharské dny
Rýže se špenátem je jedno z klasických balkánských jídel, alespoň v družčině rodině. Pamatuju, že když jsem s ní začal jíst, tak jsem se jí ptal na různé věci, jako proč jíš chleba k té rýži? Ona na mě jen nechápavě koukala, jako já koukal, když se několik čechů podivilo, proč jíme rýži se špenátem; co na tom je prý vlastně zajímavého. Je to dobré! Nejdřív pěkně zadusíme cibuli s mrkví, potom do toho hodíme zamražený špenát, necháme to hezky podusit a nakonec tam prdnem rýži a rajčatový protlak a nějaké to koření, aby to mělo říz a potom to sníme s chlebem. Už mi to divné nepřijde.

Pak mě to zase popadlo a přemýšlel jsem. Nekouřím, nepiju kafe, neberu drogy a alkoholu se skoro už nedotýkám. Aby mi v životě zbyla alespoň nějaká neřest, jím rychlojídla. A ty mě dovedly k následujícímu - proč nápoj Coca-Cola, prodávaný u McDonalda, KFC a Burger Kinga, chutná v každém z těch fast foodu jinak? Prý je to porcí ledu, ale může led opravdu tak radikálně změnit chuť? Než si odpovíte, tak vemte na vědomí, že jsem žil v Brně.
Ohromeni?

V Brně jsem totiž jednu dobu (asi měsíc) chodil do Nového Lískovce na biliárd. Byla to knajpa čtvrté cenové; špeluňka se shnilým kobercem na podlaze a jen jedním stolem poolu (vlastně jediným ve čtvrti), na kterém jste mohli strkat do kulí zakroucenými tágy. Když jsme tam se spolubydlícím Zdendym nakráčeli, byli jsem plni chutí poměřit naše šťouchací umění. Objednali jsme si pivo a ukázali prstem na stůl a naznačili, že chceme objednávku tady ke stolu. Budeme hrát pool, dali jsme vědět. Jsem hráči poolu. Jenom jsme se ale napili piva a zezelenali, celé nadšení pro věc vzal ďas.
Za týden jsme se vrátili, abychom jim dali ještě jednu šanci. A i když jsme nečekali, že by mezitím vyčistili koberec, nebo vyměnili tága, věřili jsme v progres piva. Objednali jsme si druhé pivo z nabídky, čímž jsme nabídku zcela vyčerpali. Bylo to pivo Bernard, ale zase nestálo za nic, ačkoli mi jinde chutná. Asi trubky, pomysleli jsme si.
Pak jsme tam přišli ještě jednou (a naposledy) a pro jistotu jsme si objednali fantu ve skle. Nebudete mi to věřit, ale zase se to nedalo pít, čemuž jsme už úplně přestali rozumět. Jsou totiž hospody, kde prostě člověk nešlápne vedle; vždy je tam pohodová obsluha, vždy dobré pivo, vždy dobré jídlo, a je jedno, který den v týdnu tam přijdete. Jenomže to funguje i naopak.

Čemu že se češi ještě v bulharsku divili? Že malý panák v Bulharsku je větší než velký panák v Česku. Velký panák v Bulharsku dělá celou deci. Stejně se podivili někteří bulhaři v Česku, když se chtěli před pivními barony předvést a objednali si velké pivo, protože nechtěli srkat jen třetinku. A najednou před nimi přistál tuplák.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama