Bídák ve snech mojí ženy

7. června 2015 v 9:14 | Milllhause |  Bulharské dny
Doma se nám blíží další narozeniny s trojkou na začátku. Některé z nás to netrápí, ale některé zase ano.
"Na stárnutí je dobré to, že celý svět bude mládnout," řekl jsem jí, abych ji uklidnil. Abych ji řekl, že stárne tělo, zatímco duše zůstává mladá a veselá.
"To je na hovno," řekla ona. "Proč radši není celý svět starý a já mladá?" Některé lidi prostě nepotěšíte.

Zase se ji zdálo, že jsem ji podvedl. Ta žena, potažmo má milenka, ji to vmetla do tváře, když jsme zrovna byli s dětmi na procházce v parku. Začal jsem jí vysvětlovat, jak je to všechno jeden omyl a že to byla (něčí) chyba a aby mně to už konečně odpustila, ale už mě neposlouchala, zavolala na číslo bývalému příteli, ale ještě před tímto rande-vouz se vzbudila (alespoň to tvrdí).
Ráno jsem namísto pozdravu obdržel kamenný obličej. Hned mi bylo jasné, co se jí zase zdálo. "Promiň," řekl jsem automaticky a zkušeně. "Jak si mohl?" zeptala se. Ihned jsem jí vysvětlil, že jediný, kdo byl vinen, je ta paní z toho snu, co jsem ji pigloval. Protože já byl jen slabý idiot, na toho se zlobit dlouho nemůžete. Kdežto ona byla ta, kdo cílevědomě rozvracel naši rodinu. Skoro bych měl někdy chuť mojí družce skočit do hlavy a trochu to tam srovnat (jsem si jistý, že ona mě taky).

Vyrovnal bych ji tam některé spoje, takže už by vždycky souhlasila s mými báječnými nápady, aniž bych je musel vysvětlovat. Prolustroval bych ji sny na další rok a vyházel přebytečné historky s nevěrou. Namísto nich, bych ji nasadil příběhy o konci světa, protože tohle jsou sny, které se zase zdají mě. Dal bych ji tam pár nočních můr jako dárek, protože člověka potom o to víc hřeje slunečné ráno.
"Co myslíš, že je horší? Konec světa, nebo blbá nevěra?" zeptal jsem se. Její odpověď byla dána dalším z řady the look pohledů. Jaký je v tom rozdíl?, ptaly se mě pohrdavě její smutné oči.
Zahřálo mě vědomí, že v tom nejsem sám. Kolega švéd jednoho dne přišel do práce trochu rozmrzelý, tak jsem se zeptal, co se mu stalo.
"Co se ti stalo?" zeptal jsem se.
"Ženě se zdálo, že jsem ji podvedl. Ani mi neudělala snídani," odpověděl, jako by popisoval, že načapal někoho zrovna, když mu močil do auta. Prostě tomu nerozuměl.
"Vítej v klubu!" uklidnil jsem ho a byl jsem nadšený. Cítil jsem se jako Tom Arnold, když ve filmu Pravdivé lži zjistí, že Arnolda Schwarzeneggera podvádí žena. Taky ho uklidňoval:"Jednou jsem se vrátil domů a ten byl úplně prázdný.. Nic jsem netušil! Dokonce si vzala i formičku na led z mrazáku! No co to musí být za debilní krávu, když si vezme i formičku na led z mrazáku??"

"Proč si volala zrovna jemu?" dal jsem družce ochutnat vlastní medicínu. "Komu jako?" dělala, že neví. Přirozeně jsem narážel na toho chlapa, kterému volala v tom snu. "Proč si nezavolala radši matce? Nebo kamarádce?" Dle starodávné ženské techniky, kdy je vina vždy jeho, to hodila do outu.
Existuje totiž vědecký důkaz, že on je vždy vinen. Vysvětlili to na dvou příkladech. V tom prvním druh rozbije družčinu lampičku a říká:"Rozbil jsem ti lampičku." Ona na to řekne:"Jak jsi mohl? Byla po babičce a měla jsem ji moc ráda!" On opáčí:"Promiň."
V tom druhém případě ona venku ztratí jeho psa. "Ztratila jsem během venčení tvého psa." - "Jak si mohla? Miloval jsem ho!" Ona ale řekne:"Můžeš toho nechat? Už tak se cítím dost blbě." On říká:"Promiň."

Přesto bych se jí nevzdal. Ani v jejím snu.
 


Komentáře

1 Dena Hviezdička Dena Hviezdička | Web | 7. června 2015 v 9:32 | Reagovat

Hnevať sa kvôli snu mi príde celkom zvláštne. Hej, keď sa človeku(hlavne nad ránom) niečo sníva, tak potom sa mu to môže preniesť aj do rána, ale mal by si uvedomiť, že to bol iba sen, teda pokiaľ nie je už dlhšie podozrenie a kríza, ale i tak by som sa snom neriadila.

Vraj si človek pamätá iba malý kúsok toho, čo sa mi sníva, a ako na potvoru je v tom kúsku zrovna tento sen :-D.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama