Nikdy nikdy safari

2. července 2015 v 14:13 | Milllhause |  Bulharské dny
Moje teta snědla červa. Žije v Austrálii a zrovna si upravovala zahrádku na svém dvorku, když ji ten malý a podle jejích slov sladký tvor naposledy přešel ruku. Čapla jej a snědla. Bez koření, bez dressingu. Něco podobného jsem jednou viděl i v jednom dokumentu, kde džunglí v jižní Americe putoval dobrodruh v klobouku. Ukazoval stromy a zvířenu, když minul jeden strom, na kterém byla přilepena ne moc dlouhá, ale zato o to tlustší housenka. Tomu dobrodruhovi se rozzářily oči, housenku (pokojně si lebedící) odlepil od stromu, vložil ji do pusy a se slastným výrazem ve tváři ji rozžvýkal a snědl.

Vím, že se nikdy nepodívám do vesmíru, nebo že nikdy nebudu kapitán námořní lodi. Tohle vím. Stejně tak vím, že nikdy nikdy nebudu odlepovat housenky ze stromů někde v buši a nebo jíst pečené hlemýždě, i kdyby je potopili do sebesladší marinády. Nikdy bych ale neměl říkat nikdy; družka říká, že prý existuje nějaké léčení, kdy pojídání hlemýžďů pomáhá. Švagr si zase jejich slizem nechá mazat záda, když se spálí na slunci.
Hlemýždě teda zatím zatracovat nebudu. Taky jsem si kdysi říkal, že nikdy nebudu plánovat budoucnost, jen se k ní pomalu přibližovat a najednou ji překvapit.

Jednu dobu jsem sledoval, že v období Vánoc je můj život každý rok diametrálně odlišný od loňska. Sedm let to bylo jak na houpačce - skvělý rok, příšerný rok, skvělý rok, ještě horší rok…Takhle bych mohl pokračovat ještě třikrát.
Poslední dobou jsou každé Vánoce naprosto parádní, ale na moje narozeniny se začaly dít věci. Vždy během nich buďto někdo otěhotní, nebo porodí. Loni jsem před svými narozeninami otěhotněl svoji družku, letos fenku. Tedy, ne že bych fence přímo sám přispěl, nechápejte mě špatně. Jen jsme ji domluvili rande a postavili za ni sice nadrženého, ale dost nešikovného psa. Nakonec ve své misi uspěl a my tak do týdne čekáme porod osmi statečných, kteří s námi po dobu několika týdnů budou sdílet domácnost spolu s již čerstvě narozenou dcerkou.
Nikdy nikdy bych si nebyl pomyslel, že budu sdílet domácnost s devíti psy a třemi holkami. Bojím se domyslet, co se bude dít po dobu dalších pěti narozenin. Ať už to bude safari s housenkami na talíři, nebo safari s plným domem zvířat.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama