Prkňák

26. srpna 2015 v 15:48 | Milllhause |  Bulharské dny
Jako dítě jsem všemu věřil. Věřil bych i tomu, že pokud smíchám dva různé margaríny (třeba Perlu a Ramu), tak mi v ruce vybuchne chleba. Mám dva starší bratrance, kteří tuhle slabost rychle rozpoznali a v dětství nevynechali jedinou možnost, jak si ze mě udělat srandu. Ne že bych měl z mého prkenného uvažování mindrák, jen se dodneška zdráhám čemukoli novému věřit (vlastně bych jim měl být vděčný).

Emě toho zatím nikdo moc navykládat nemůže. Ji zajímá svítící lampa a nejnověji taky žehlicí prkno. Stojí opřené v rohu obývacího pokoje a má na sobě vypálený půlměsíc, jak jsme na něm jednou zapomněli žehličku. Když s Emou po obýváku pochoduju, otáčí hlavu tak, aby měla pana Prkňáka pořád na dohled. Když pak k Prkňákovi přijdeme blíže, Ema ho nejdřív nesměle pohladí pěstí a potom chytne tak silně, že ji odtama musím s problémy dostávat.
Ema má totiž sílu. Když ji krmím a držím ji u úst flašku mléka, musím dávat pozor na máchání její pravice. Několikrát mi do flašky bouchla takovou silou, že jsem sám byl od mlíka. Družka někde vypátrala, že mimina mají takovou páru, že by byly schopné uškrtit hada. Hned při první příležitosti jsem to v práci předal dál, ale kolegové tak nadšení nebyli. Jakoby i je vychovali mí bratranci, začali se ptát, kdo vůbec přišel na to tohle zkoušet.
"Jaký vědec tohle zkoumá? Kde shání mimina? Dá vyhlásit, že potřebuje tucet mimin pro pokus s krajtou? A když už, co z toho plyne? Až svět ovládnou hadi, pošleme na ně mimina v první linii?"

Jestli Emě bude motat hlavu sestřenice (bratranci se u nás v rodině nevedou), nebo rovnou starší sestra, nevím. Poučen z předchozích nezdarů jsem nesestrojil elektrickou kytaru, ale rád s vážnou tváří sděluji dětem absurdní události nebo názory. Dělám to hlavně proto, abych se pobavil, ale taky, aby nesežraly s navijákem všechno, co jim někdo navykládá. Soudě dle posledních reakcí sedmileté Magi to jakýs takýs efekt má; nevěří mi.
Emě jsou každopádně hadi a moje kecy ukradené. Pro klid její duše je potřeba ji každý den ukázat samu sebe v zrcadle a nechat ji promluvit si s Prkňákem (to jest praštit do něj). Význam pak má jedině přítomnost starší sestry v pokoji, jídlo dostavené včas a suchá řiť. To se cení.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama