Telecí léta

23. listopadu 2015 v 20:40 | Milllhause |  Bulharské dny
Ema se ráda koulí po bříšku a brzy se překulí do desátého měsíce. Za těch devět měsíců se naučila čím dál méně spát a čím dál více skuhrat. "Já nešťastná," říká jakoby velkýma očima, kterýma se u nás snaží nabudit právě ten dojem. Není se co divit, špičáky z vesela klíčí a první plyny zmateně pobíhají v nezkušených střevech. Nelze tak jinak, než si pořádně zařvat, nebo někoho (mě) praštit.
Bije mě s čistou radostí; oblíbila si zvuk facky a myslím, že ji dělá dobře i ten pocit, když se její malá dlaň opře do mé líce. Ema je nápaditá a nezůstala jen u toho; taky po mně ráda zvrací. Může to být hned po jídle, a nebo kdykoli jindy. Jednou jsem se vrátil domů, vešel jsem k holkám do obýváku a spatřil Emu v kočárku, jak na mě kouká. Já koukám na ni a oba se na sebe smějeme. Skoro bych ji vzal do rukou, ale..
"Kdy jedla?" zeptal jsem se.
"Před hodinou," řekly mi a tak jsem vzal ratolest do rukou a ona mě ohodila večeří. Protože je Ema ještě nápaditější, než jsem si myslel, nezastavila se ani u toho zvracení a nedávno mě počůrala. Seděla mi na klíně a já ji držel flašku mléka u pusy. V jeden moment ztuhla, zahleděla se do jednoho místa na stropě, po chvíli se uvolnila a pokračovala v sosání. To je ale teplo, pomyslel jsem si já a najednou jsem to uviděl; kalhoty tak divně zpocený.
Kdysi naše fena vešla do ložnice během pár minut, co v ní nikdo nebyl, ve změti prádla našla moje kalhoty a ty mi pochcala. Řekli mi, že to udělala, protože mě miluje. Pomyslel jsem si: co udělá, až mě bude nenávidět?

Jednou mě budou nenávidět taky Ema a Magi. Najednou ve mně uvidí jen prdlouše, který nerozumí hudbě jejich oblíbené kapely Rozmanité varle a který nedůvěřivě zpoza křoví tajně sleduje každého kluka, kterému zamávají. V těch dobách už nebudeme nejlepší přátelé na světě; tedy v dobách, kdy koupím tu speciální lampičku z IKEI, která nepoškozuje zrak a to ani po šesti hodinách výslechu. Výslechy pak budu už zřejmě pološílený provádět pokaždé, co se jedna nebo druhá budou vracet z těch diskoték a rockoték a víkendových chatoték.
Nedávno jsem viděl film, ve kterém armáda implantovala pod kůži vojákům malý čip, který kontroloval jejich vědomí a vůbec. Říkal jsem si, jak příšerný vynález to je, jaký to je nehorázný zásah do soukromí a jak jedinečný instrument to je pro lepší spaní během telecích let mých dcer.
Najednou se situace otočí. Já budu ten, co bude skuhrat a dělat oči, aby dcerky udělaly to, co v nich uvidí. Lidé jim budou říkat, že jen protože je miluju, dělám všechny sledovačky. Ony mě budou svým způsobem nenávidět a prohlašovat, že snad by bylo lepší, kdybych je zase tak rád neměl. Ano, pokud něco neudělám, jednou se z toho zblázním.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama