Poslední veselé dny

4. ledna 2016 v 13:14 | Milllhause |  Bulharské dny
Rozhodit se nechám snadno. Je to jednodušší, pokud dá člověk na sny, ba co hůř, na pocity. Měl jsem poslední dobou pocit, že se něco stane. Jenomže jsem nevěděl co, a tak jsem se sevřeným žaludkem jen opatrně našlapoval po světě, jakoby na mě za každým rohem čekal jeden nadržený zubař.
Pak mě ale zničehonic napadl první rým do mé nové (první) básně haiku. Zní Mám něco v prdeli, zdá se, a zřejmě byl inspirován jedním snem o Bradu Pittovi. Zdálo se mi totiž, že si Brad vyjel se svou ženou Angelinou pod stany do zamlžené horské krajiny. Když šel ale Brad Pitt pro vodu, znásilnila ho tlupa horských nýmandů a to rovnou před Angelininýma očima. Od té doby bylo všechno v jejich rodině jinak. Dokonce jim nepomohl ani ten starý Indián, který v horách tu vodu prodával. Po setkání Brada Pitta s indiánem jsem se vzbudil, ale zvláštního pocitu a myšlenek na pochroumaný anál jsem se nezbavil.
A nakonec jsem šel dneska do práce a od rána mě skutečně bolí prdel. V Sofii nám trochu nasněžilo, mé boty (na podrážce kluzké) si v obchodním domě nerozuměly s pásem pro sestup do nižšího podlaží. Navíc, snad jako praktický vtípek, byl ten pás puštěný poprvé v opačném směru. Vešel jsem na pás jako tolikrát předtím a pro zlepšení nálady se před potěšenými zraky kolemjdoucích pustil do imitace zloděje Marva z filmu Sám doma 2, kterak tančí v louži rozlitého oleje a snaží se zachytit balanc. Stejně jako Marv jsem to nezvládnul a prásknul s sebou o zem. Těžko pak nedat na pocity, když jsem poslední dny měl pocit, že se něco stane a nakonec jsem si tu řiť opravdu narazil.

Taky mám pocity a vidění, že žiju na vrcholu blaha a to že jednou skončí. Obědvám mezi tlupou neznámých tváří v restauracích různých fast foodů v obchoďáku a představuju si, jak třeba za rok tam nikdo rotovat nebude, protože bude válka. Žádná veselá nákupní hudba, ale rozbité okenní tabule a rozkradené butiky. Ve firmě nás namísto dvou set lidí bude pracovat jen třicet a to půjde vesměs o dobrovolníky. Většina kolegů bude rozeběhlá po světě, ať už u svých rodin, nebo na frontách.
Hamburgery na oběd, pokojné usínání v tiché čtvrti nebo možnost se projít beztrestně po ulici se bude najednou jevit jako sen. Ale třeba nebude hned tak zle.
 


Komentáře

1 Kory Kory | Web | 4. ledna 2016 v 13:30 | Reagovat

:D Nevím, co to má znamenat, každopádně to však zní zajímavě.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama