Dítě animovaného filmu

21. února 2016 v 15:46 | Milllhause |  Film
Mám rád rým z písničky Woman od Johna Lennona. Zpívá tam Woman, I know you understand the little child inside of man.
Nevím, co by na to řekli ostatní klukomuži, ale já se v tom vidím. Pořád musím krmit duši dítěte, takže když mám třeba nervy v kýblu, nebo se zrovna dodívám na dospělácký film o zneužívání dětí, musím se spravit animovaným filmem. Poslední dobou mám ale pocit, že se témata dětských a dospělých filmů tak trochu stmelují a už není kam utéct.

Když jsem byl malý, koukal jsem na Kačery a Gumové medvídky. Nebyla tam žádná smrt, žádné sociální drama. Když ale sleduju ty dětské filmy teď, stane se, že znejistím, jestli některé pasáže do těch filmů patří. Zřejmě patří, ale to neznamená, že jsem nepokrčil obličej, když se ve filmu Vzhůru do oblak objeví ta slavná pasáž Married life, ve které se dvě malé děti během tří minut promění v jednoho starého vdovce. Říkal jsem si, jak to takové děcko snese?
Když třeba Luis C.K. poučil svou osmiletou dceru, že jednou umře, prý to s ní zamávalo, a to se jen zeptala, jestli bude Země navždy kroužit okolo Slunce. "Jo, do chvíle, než Slunce vybuchne," řekl jí. "Ale klid, to stane, až hodně dlouho potom, co budeš mrtvá. A spolu s tebou všichni, které miluješ."

Nedávno jsem slyšel popis filmu, kterak v první scéně zabijí matku s většinou jejich dětí. Přežije pouze manžel a jeden syn; manžel je ale poznamenaný fobiemi ze všeho, co existuje a syn je invalida. Když syn trochu vyroste, unesou ho a jeho otec se tak vydává na dlouhou cestu spolu s jednou schizofreničkou, aby syna vysvobodil. To se nakonec opravdu stane, ale třeba vraha jeho ženy nevypátrají. Jmenuje se to Hledá se Nemo.
V jedné z posledních scén ve filmu Toy Story 3 hlavní hrdinové skončí ve spalovací peci. Pokouší se zmatečně dostat ven, ale po chvíli jim dojde, že tohle je vážně konec a smíří se se smrtí; chytnou se za ruce a čekají, až to přijde. To v příbězích z Kačerova myslím nikdy nebylo, a i kdyby, vždy jsem věděl, že ten pád letadla Rampa Mekkvak přežije.

Sám sobě hned ale namítnu Moment, to přece není pravda. Co nájemná vražda Sněhurky, nebo smrt Bambiho matky? Vždyť všechny ty bratří Grimmů pohádky nebyly pohádky, ale horory. Takový Jeníček a Mařenka je příběh pro parádní drama, potažmo thriller.
I Honza málem králem mi momentálně přijde dost aktuální. Líný syn, hovící si v mama hotelu, je konečně vykopnut do světa. Tam s mírnými kotrmelci (jak to tak bývá) uspěje. Příběh odkáže na karmu (když dá Honza buchtu chudákovi, který se potom zničehonic objeví v lese a ukáže Honzovi popadané stromy) a taky napoví, abychom nevěřili ve sliby, i kdyby byly natištěné černé na bílém (když Honza přiměje mluvit princeznu a měl by dostat jak ji, tak i půl království, načež mu král hezky vysvětlí, že ho vyplatí, protože tu pro něj není místo). Nakonec vše skončí zpátky u matky, kde si navíc Honza nakvartýruje holku. Klidně to mohli natočit dneska.

Takže pohádky ve své podstatě drsné byly vždycky; vždycky říkaly dětem hezké příběhy s pomyslně zdvihnutým ukazovákem ve druhém plánu, jen už se jim neříká pohádky, ale dětské filmy. A já jsem zřejmě jen měkejš potažmo hnidopich a prdlouš.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama