Pod okny sněžný pluh

10. ledna 2017 v 9:41 | Milllhause |  Bulharské dny
Byla zima roku 2003, odpoledne po škole a já mrznul na zastávce. Čekal jsem na tramvaj do centra a chvíle studu jsem si zkracoval mluvením ke spolužákovi. Vítr zadul, já se přikrčil do nitra bundy a pokývl hlavou, jako že souhlasím s tím, co řekl. Bylo to něco ve smyslu zkurvená zima, ale i kdyby řekl vinná réva roku 1940 byla jedna z těch slabších, stejně bych přikývl. Myslel jsem jen na to dostat se do tepla tramvaje. Tolik můj vztah k zimě.

Zima nás svírá i letos v Sofii. Proto když přes noc mrzne až praští, a já slyším nějaký zvuk z venku, který se tam normálně nevyskytuje, neskáču hned z lůžka, ale čekám, až jak se to vyvrbí. To jsem udělal jednou ve tři ráno začátkem prosince. Žijeme ve čtvrtém patře paneláku klasického sofijského sídliště, kdy parkoviště máme přímo pod balkónem.
"Takhle mám svůj majetek pěkně pořád na očích!"
V tu noc mě vzbudilo pípání. Jakoby couval obří kamion. Krátce na to jsem slyšel sněžný pluh. Jakoby obří sněžný pluh brázdil ulici s radlicí na betonu. "To je divné," řekl jsem si ještě celý rozespalý. Proč sněžný pluh zrovna pod mým oknem odklízí sníh, který tam není? Ten kravál zabral asi minutu a já tak minutu civěl do stropu a čekal. Po té zhruba minutě začal hluk ustupovat ulicí do dáli, a tam v té dáli na konci ulice jsem zaslechl prudké skřípění gum. Jako kdyby pilot Ferrari zostra vybral zatáčku v rychlosti 200 Km/h.
"Kreténi," pomyslel jsem si, a protože jsem tomu opravdu věřil, ještě jsem to řekl. Potom jsem usnul, ráno se vzbudil a šel do práce. Nepamatuju si, co jsem ten den dělal, ale když jsem z práce přišel domů, řekla mi žena, že v noci sousedovi ukradli to nové Audi.
Stejně jako Arthuru Dentovi, i mě najednou slova pluh a beton a pípání začaly putovat mozkem a hledaly, s čím by se mohly spojit. "Já v noci něco slyšel," říkám.
"Co jsi slyšel?"
"Zvuky," řekl jsem tajemně a popsal ji to všechno tak podrobně, jako tady.
"No tak to příště laskavě vstaň," pobídla mě. "Co když si příště vyberou zrovna naše auto?"

A tak teď špatně spím. Hlídám naše auto. Jakmile slyším podezřelý zvuk, hned skáču z postele k oknu od balkónu a zběsile funím obláčky páry na okno ve snaze zachytit sněžný pluh. Už aby ta zima skončila.
 


Komentáře

1 Yuki Yuki | 13. března 2017 v 23:18 | Reagovat

No, aj to sa stáva. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama