Červen 2017

Bouře nad Sofií

7. června 2017 v 15:52 | Milllhause |  Bulharské dny
V kanceláři je temno, i když sedím u okna a je teprve něco po čtvrté odpoledne. Venku ale řádí bouřka; skoro bych to přirovnal k apokalypse (kdybych přeháněl). Po nebi sviští blesky, hromy dují oblohou a já se připoseru pokaždé, když to za okny zase pořádně třískne. Možná by mi celá ta magie unikla, kdybych ve sluchátkách neposlouchal Nicka Cavea a jeho balady o synovi, který mu loni zemřel.

Nejlepší je být schoulený doma. Před pár týdny jsme v Sofii měli zase takovou jednu povedenou plískanici. Jel jsem autem čtvrtí Mladost, kousek od krytých fotbalových hřišť s umělou trávou, které si naše firma pronajímá každou pondělní noc. Bylo nedělní dopoledne, kapky mi bubnovaly po autě a já jsem čekal na červenou. Bylo mi opravdu hezky, zvlášť pokud jsem se zaměřil na lidi, co po chodnících skotačili k nejbližšímu přístřeší.

Vypnul jsem stěrače a nechal si pomalu zastínit výhled deštěm. Počkal jsem, až nebylo nic k vidění a dovolil stěrači setřít vodu ze skla. Najednou se vše rozmazané vyjasnilo jako když zaostřím hledáček kamery. Rozhlédl jsem se po jasném světě a najednou mi oči vyletěly k věžáku vedle křižovatky. Někde u horních pater nějaká žena vyběhla jen tak nalehko na balkón a položila tam nějaký talíř. Moc se tam nezdržela a hned přecupitala zpátky ke dveřím, vešla dovnitř bytu a zavřela za sebou. Už byla zpátky v teple domova a déšť se jí netýkal. Pořád mám ten obrázek v hlavě.

Nejlepší je vážně být schoulený doma, pokud venku řádí takový počasový nezmar. Nevadí mi ale vystrčit nos a třeba i zmoknout. Nevadí mi být venku v nezmaru, protože vím, že mě někde čeká teplo domova, které mě prostě nemine. Nevadí mi zažít blbý den v práci, protože vím, že existuje doma, kde vejdu, sundám si boty a schovám se. Nikdo mě přece nemůže vykolejit, když tolik dobře vím, že někde ve městě existuje přístav, od kterého mám klíče a můžu si v něm sundat promočené boty a usušit nohy.
Doufám, že si to budu pamatovat, i když venku nebude zrovna chcát.