Říjen 2017

Statečná Ema

18. října 2017 v 13:58 | Milllhause |  Bulharské dny
Když jsme Emu učili chodit na nočník, tak jsem ji u toho drnkal na ukulele, aby zapomněla, jak ji z toho sezení bolí zadek; na ukulele hrát samozřejmě neumím, ale něčím jsem ji zabavit musel.
Ema hru na ukulele pochopila jako nezbytnou součást celého procesu. Nějakou dobu mi potom otevírala dveře záchodu, zatímco jsem na něm seděl a s dětskou kytarkou v ruce mi hrála. To, že jsem se během dne vydal k záchodu brala jako signál všeho nechat, popadnout kytaru a vyrazit v mých stopách.

Někdy, třeba dnes, si přeju, aby Ema nebyla tak statečná. Už jsem si zvyknul, že nepláče během odebírání krve, ani když si natloukne. Ve školce si ještě neměla čas zvyknout kvůli neústálým atakům bacilů. Zatímco se ostatní děti při vchodu do ústavu zajíkají vřískotem, Ema jen tiše našlapuje po chodníku, drží mi ruku a vůbec si nezpívá; jen si nechává po tváři koulet slzy.
Skoro mi to trhá srdce, jak v sobě potlačuje smutek a strach, zatímco se dmu pýchou, jakou to mám statečnou holku. Když vcházíme do dveří, špitne jen "Čau tati," ačkoli ji ještě budu přezouvat a pomáhat sundat bundu. Když si pak Emu přebírá učitelka, jen mi jakoby povinně zamává a vchází do jeslí. Už se na mě nedívá. Vchází do místa, kde ji čekají jen další děti, hračky, prolézačky, jídlo a spaní, tedy vše, co má ráda, ale kde není nikdo, koho by měla ráda.

Lidi vodili nemocné děti do školky už od chvíle, kdy koncept školky vymysleli. Různé ústavy na způsob mateřských škol se začaly objevovat během první půlky 19.století. Bude to tak brzy už dvě stě let, proto bych o tom neměl mluvit, jakobych právě objevil Ameriku, nicméně.
Už od prvního pohledu bylo s tou ženou něco v nepořádku. Dcerku předala do rukou učitelky a ve velké rychlosti opustila budovu školky; měla co dělat, aby nezakopla levou nohou o pravou. Uběhla možná jen minuta, než dvě učitelky ze školky vyběhly na dvorek a ze dvorku do ulic, aby nezodpovědnou matku našly. Protože se jim to nepovedlo, musely vymyslet, jak bacily prodchané dítě držet stranou od ostatních dětí.

Tohle je vcelku normální obrázek k vidění. Jiní drzejší rodiče za zvuku dětského kašle mávají učitelkám a sestrám před obličejem potvrzením od doktora (zřejmě koupeným), že je dítě už zdrávo. Zatímco tito rodiče sedávají v práci ke stolům, začínají se činit i bacily, které do školky ráno přivedli. Nebude tak trvat dlouho, než Emu přestanu do školky vodit, abych ji tam namísto toho kutálel v takovém tom ochranném nafukovacím míči. S jedním ukulele uvnitř.