V jednu a tu samou chvíli

18. července 2019 v 13:44 | Milllhause |  Bulharské dny
Jedna stejná věc existuje ve dvou rozdílných světech a může to klidně být díl Simpsonů. Díl, u kterého jsem se smál jako dítě, jsem jednou sledoval zamčený v bulharském bytě bez toho, že bych měl klíče, nebo si mohl říct o pomoc, kdybych náhodou dokázal sešplhat po okapu.
Pokud jsem se někdy ocitnul ve stresu, Simpsoni mi pomohli. Sledoval jsem je jako dítě, proto, když jsem si je pustil v jiné době, která s dětstvím moc společného neměla, jeden díl mě hned uklidnil. Evokoval ve mně tehdejší klid; byla a je to neměnná konstanta, kterou jsem znal a sledoval v dobách, kdy bylo všechno v pořádku a nebyla jiná ani ve chvíli, když jsem byl v prdeli. Poslední dobou už k nim šahám čím dál míň; přestal jsem je potřebovat, ačkoli nové a neotřelé nervní situace nepřestávají přicházet.
Buďto je to tím, že jsem vyrostl a vyrašila mi hroší kůže, nebo pomohlo to, že jsem se přestal nechat zamykat v cizích bytech. Ženu, která mě v něm tehdy zamkla, jsem si později vzal a jiné dámy už tak tuto důmyslnou metodu musely použít na někoho jiného.

Podobným způsobem jsem kdysi sledoval i Prahu. Tam jsme jezdili s rodinou na dovolenou a procházeli se staropražskými ulicemi, kde mě pak o deset let později na brigádach jebali kolegové Ukrajinci, protože jsem špatně umíchal maltu. Míjel jsem jedno a též náměstí, kterému nezáleží na detailech; přitom já na něm zažíval tolik rozdílné emoce.
William Styron kdysi psal, jak je možné, aby dvě rozdílné události mohly existovat ve stejný okamžik. "Stejné odpoledne, kdy jsem v Texasu chlastal pivo na poli a bylo mi nádherně, tobě před očima na druhé straně světa posílali dítě do plynu." Stejně tak, kdy jsem se já plácal ode zdi ke zdi, můj nebližší přítel mohl prožívat nejlepší léta v životě. Přesto jsme spolu mohli chodit na pivo a pak se do těch diametrálně odlišných stavů vrátit, jakoby z nějakého dvouhodinového vakuua.

Člověk na to musí pořád myslet. Myslím, že je mi na světě zrovna dobře, ale taková Magi je v pubertě a právě si moc nerozumí s otcem. Vidíme se každý den, žijeme spolu v jedné domácnosti, ale přesto nejsme oba na stejné veselé vlně. Možná ani nemůžeme být a není potřeba se tím zabývat.
 


Komentáře

1 chiméra chiméra | 19. července 2019 v 22:16 | Reagovat

Aj ja mám rada seriály, pri ktorých si zaspomína na dobre časi. Chvile kedy bolo všetko dobré .Ale čas proste ide a my stým nič nespravíme.A ani v niektorých veciach, či situácach.Musime to prijať tak ako to je, pretože to tak má.byt.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama