Chalupář

17. března 2020 v 9:22 | Milllhause |  Bulharské dny
Nikam to nedotáhneš, protože…umíš hovno.

Zaparkoval jsem auto naproti železářství. S hledáním volného místa jsem problémy neměl; bylo pět ráno. Dostal jsem takový bláznivý nápad, že by v horském městečku zvaném Samokov mohla fungovat non stop lékárna. K tomu mě nedohnala Korona, nýbrž bolest v uchu. Ema kvůli levému sluchu plakala od dvou rána a teplý přiložený ručník nepomáhal. Sám jsem si se svým uchem jako dítě užil svoje; můj otec často zapaloval do kornoutu stočené a k uchu přiložené noviny, než se mi ulevilo.
"Dobrý večer," říkám. Namířila si to ke mně ochranka policejního okrsku. Stál jsem na chodníku, kousek od zaparkovaných policejních džípů a mířil si to k osvětlené recepci. K policajtům, kteří mají ústřednu právě naproti železářství, jsem zamířil schválně. Policii léta využívám jako Informace; zatím na to ale nepřišli.
"Dobré ráno," odpověděl mi a čekal, co nabídnu. Vysvětlil mi, že něco jako non stop se zde nevede, tedy krom Polikliniky. Poděkoval jsem, nasedl do auta a doufal, že moje žena jako vždy na něco přijde. Zatímco jsem se vracel na chatu, zazvonil mi budík. Prý že mám vstávat. Zatímco mi Buba vysvětlovala, jak Emě nurofenem ztlumila bolest, jsem posnídal a pak vyrazil do práce.

To se stalo dnes v noci, přibližně tak hodinu potom, co vypadly pojistky a vypla klimatizace, která donášela teplo tam, kde mínus deset okolo v horách nedosahovalo. Lokalizovali jsme bouchlou pojistku a zjistili, že nemáme náhradní stejného výkonu. Tchán tak (odněkaď) vytáhl jeden kabel, z něj vytáhl žíci a tu do pojistky vložil, zatímco tu starou zkušeně hodil za rameno. Vše spraveno, jen mě napadlo, jak bych tuhle situaci vyřešil sám.
Už vím. Nijak. Prostě bych zatopil v kamnech a další den koupil novou pojistku. Koupil bych jich celou krabici, pokud by byly otevřeny obchody.

Nikam to nedotáhneš, protože…umíš hovno.

To, jak jsem napsal kamna, mi připomnělo předminulou noc. Tehdy jsem kolem druhé přiložil pár polínek, aby teplo vydrželo do rána, a já se mohl vyspat. Klimatizace byly ještě jen zavěšeny na stěně jako atrapy a čekaly na zapojení. Kamna jsem zavřel a lehnul si. O chvíli později mě překvapil čmoud, jak z roury unikaly obláčky dýmu. Provětral jsem (naštěstí bylo jen mínus pět) a zeptal se tchána, co by jako navrhoval.
Ten naštěstí (odněkaď) vytáhnul speciální nepropustnou folii, kterou sice používá na obalování venkovních kabelů, ale tady taky posloužila; v místnosti se za chvíli dalo dýchat. Vše vyřešeno, jen mě napadlo, jak bych tu situaci vyřešil sám. Zřejmě bych evakuoval místnost, pískem zasypal oheň a nechal větrat až do rána. Tehdy bych zavolal někoho, kdo to umí s kamny, pokud někdo takový ještě pracuje a dochází do domu.

Umíš hovno..
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama